Sídliště Riviéru čeká velká regenerace. Náklady na regeneraci se mají vyšplhat až na 400 milionů korun. Město si našlo projektanta, ten nakreslil nové chodníky a parkovací místa, budou se psát žádosti o dotace. Všechno běží jak na drátkách… tedy až na jednu malou drobnost. Tedy přesněji na několik tisíc drobností. Jsou to obyvatelé sídliště Riviéra.
Na Riviéře bydlím se svou rodinou už 9 let a jsme tu spokojeni. Před rokem a půl jsme se dozvěděli, že město zajímá stav veřejných ploch sídliště a že se připravuje jeho regenerace. Plná nadějí jsem k plánované akci začala hledat informace. Oslovila jsem vedení města s dotazem, v jaké fázi je projekt a zda bude zapojena veřejnost. Vedení města reagovalo vstřícně a dokonce jsem se na toto téma setkala s náměstkem primátora. Rýsovala se možnost zapojit do projektu zkušené odborníky na občanskou participaci a revitalizaci sídlišť. Bohužel město ze spolupráce vycouvalo, i když náklady na odborníky měly být hrazeny z grantu. Po několikaměsíční anabázi jsem pochopila, že vedení města jde jen o formální zapojení lidí.
Rok se sešel s rokem a máme tu výsledky studie regenerace. Lidé sice dostali šanci se vyjádřit, ale už k existující projektové dokumentaci a změny mohou být už spíše jen kosmetického rázu. Výsledná studie je názorem jednoho projektanta a jeho týmu. Jsou to lidé, kteří sice mají odborné znalosti, ale nulový vztah k místu. Naopak lidé žijící na Riviéře znají její silná a slabá místa. Ví, kde se cítí dobře a naopak, kterým místům je lepší se vyhnout. Metod zapojení veřejnosti existuje celá řada a pokud je vůle vedení města, mohou takto vzniknout zajímavé podklady pro architekty (nejlépe na regeneraci sídliště uspořádat architektonickou/urbanistickou soutěž). Zapojení veřejnosti do plánování je běžnou praxí v rozvinutých zemích. I v České republice najdeme příklady dobré praxe. Ukázkovým příkladem je revitalizace vnitrobloku Krašovská v Plzni. Skutečně zapojena veřejnost, architektonická soutěž, transparentní proces. I v malých městech se to daří. Inspiraci je možné hledat v Chomutově, v Kladně nebo v Litomyšli.
A jaké jsou hlavní přínosy komunitního plánování? Lidé se díky možnosti vyjádřit svůj názor cítí být součástí celého procesu a mnohem více přijímají výsledné úpravy. K nově vzniklému nebo revitalizovanému území mají také mnohem osobnější vztah a o prostor se poté více starají. Komunitní plánování má ještě jednu obrovskou přidanou hodnotu. Během plánovacích akcí se lidí na sídlišti více potkávají, komunikují spolu, prožívají společné okamžiky. A to vede ke vzniku skutečně živoucích komunit, které jsou podhoubím pro další společné akce. Někdy se dokonce stává, že komunita sama svépomocí zrealizuje projekty např. regeneraci parku, obnova hřiště apod.
Frýdeckomístečtí Piráti souzní s tímto přístupem. V našem programu najdete právě větší zapojení občanů do plánování a rozhodování. Podporujeme sounáležitost lidí s místem, kde žijí. Občané jsou pro nás partnery, ne jen pouhými přísedícími. A nezůstáváme jen u slov. Společně s několika aktivními sousedy podávám žádost o grant na projekt komunitního plánování veřejného prostoru mezi ulicí Beethovenova, V. Talicha a ulicí 28. října. Pokud bude naše žádost přijata, můžete se na podzim těšit na vůbec první plánovací den ve Frýdku-Místku. Držte nám palce.
Bydlíte na Riviéře a chcete se k našemu projektu přidat? Napište nám na náš Facebook.
Markéta Ubíková